Ryžovna (Krušné hory): poznejte oblast zapsanou na seznamu UNESCO

Pro Krušné hory je typická kombinace drsného horského prostředí a krajiny utvářené dřívější hornickou činností. Ryžovna je jedním z těch míst a zároveň oblastí zapsanou na seznamu UNESCO.

V dnešním článku si povíme více o tom, proč tato oblast stojí za návštěvu a jaké zajímavosti tu můžete vidět.

Osada Ryžovna

Ryžovna (z německého názvu Seifen, česky dříve Sejfy) je bývalá osada v Krušných horách, jejíž počátky sahají až do 16. století.

Leží v nadmořské výšce 1 000 m, bez výrazného převýšení, takže je hojně vyhledávaná cyklisty a v zimě běžkaři.

Proč jsou Krušné hory krušné a má spojitost Ryžovna s rýží?

Název Ryžovna nenese po rýži, stejně jako název Krušné hory nevznikl proto, že je tu krušno. I když atmosféra Krušných hor k názvu občas svádí.

Krušné je odvozené od slova krušit, což v překladu ze staročeštiny znamená těžit. A právě krušení, které je pro Krušné hory tak typické, dalo horám jejich název.

A jak je to s názvem Ryžovna? Ten je založen na podobném principu. Oblast bývalé osady byla dříve známá pro rýžování krupek cínové rudy ze štěrkovitých naplavenin.

Jaká byla dřívější sláva osady Ryžovna?

V okolí Ryžovny vzniklo několik dolů, kde se těžily také rudy dalších kovů. Kromě cínu to byl kobalt a stříbro a po druhé světové válce primárně uran.

Ryžovna v té době představovala samostatnou obec: 70 domů, kostel, hospoda, škola a pivovar. Žilo tu kolem 800 lidí. Je to až k nevíře, když Ryžovnu vidíte dnes.

Po druhé světové válce byla ale větší část obyvatel odsunuta a prázdné domy začaly chátrat. Nakonec došlo k jejich likvidaci československou armádou.

Z původních staveb tu zůstalo jen 8 domů, které jsou rozeseté po okolí.

Natáčení seriálu Rapl v Krušných horách

V jednom z opuštěných domů se natáčel seriál ČT Rapl, kde bydlel detektiv Kuneš. Pokud byste si chtěli dům prohlédnout zblízka, držte se naučné stezky Blatenský příkop.

Půjdete podél silnice (ne moc frekventovaná) kolem pivovaru a za červeným domem odbočíte doprava po stezce. Po pár metrech bude dům stát po vaší pravé straně.

Památné místo kostela sv. Václava

Více se o historii Ryžovny dozvíte u památného místa kostela sv. Václava, kde uvidíte miniaturu kostela a mohylu.

Od restaurace Salaš Ryžovna (nyní Wursthaus by Ryžovna) se dáte doleva na Hřebečnou. Po levé straně budete míjet vrchol Nad Ryžovnou (1 050 m) a za ním bude po pravé straně památník.

Obnova bývalé osady Ryžovna: Jak to dopadlo?

Pokud hledáte autentický klid krušnohorských plání a syrovou historii, Ryžovna je přesně tím místem, kde se zastavil čas. Dlouho to přitom vypadalo, že její ticho brzy vystřídá čilý stavební ruch.

Vedení města Boží Dar, pod které osada spadá, mělo v regulačním plánu záměr na znovuvzkříšení Ryžovny. Vize počítala s výstavbou desítek nových horských domů, sjezdovkou s vlekem, rybníčkem, hřišti a kompletním zázemím pro lyžařské a turistické centrum.

Ačkoliv město slibovalo přísnou architektonickou regulaci, projekt vyvolal silný odpor ze strany ekologů, ochrany přírody i místních spolků.

Celý spor nakonec rozhodli sami obyvatelé Božího Daru, kteří v místním referendu masivní výstavbu odmítli. Město se sice ještě pokusilo výsledek napadnout u Ústavního soudu, ten však stížnost zamítl a platnost referenda definitivně potvrdil.

Plány na vznik nového rekreačního střediska tak definitivně padly.

Restaurace Salaš Ryžovna

Na křižovatce cest Potůčky, Horní Blatná a Hřebečná leží restaurace Salaš Ryžovna (dnes Wursthaus by Ryžovna). Za dobu svého působení tu pohostili například Karla Gotta.

Salaš je typickou salaší s útulným dřevěným interiérem, kde si dáte českou klasiku.

Majitel už odešel do důchodu a provoz nyní převzal blízký pivovar – viz další bod.

Pivovar Ryžovna

Jen o pár metrů dál od restaurace Salaš Ryžovna najdete Pivovar Ryžovna, kde můžete ochutnat jejich pivo Boží Dar, Rapl nebo Školák.

Navíc tady výborně vaří. Pokud bych si měla vybrat jen jedno z míst, určitě bych zvolila právě pivovar Ryžovna.

Otevřeno mají od středy do neděle v čase 11:00–19:00.

Přírodní rezervace Ryžovna

Přírodní rezervaci Ryžovna najdete mezi bývalou osadou Ryžovna a Hřebečnou.

Roste tady řada chráněných a významných druhů rostlin. Najdete tu také stanoviště bývalého vojenského radaru.

K přírodní rezervaci se dostanete snadno. Od Salaše Ryžovna odbočíte doleva na Hřebečnou.

Projedete kolem pomníku kostela sv. Václava a kousek za ním bude po pravé straně právě tato odbočka (viz foto níže). Zaparkovat můžete přímo u silnice.

Čedičový lom Hřebečná

V přírodní rezervaci Ryžovna vznikly hornickou činností dva lomy. Ty jsou od sebe vzdálené jen necelých 200 metrů, ale přesto jsou naprosto odlišné.

Menší z lomů se nachází v severní části rezervace. Vznikl z horniny tefrit, který je velmi podobný čediči. Je dokonalou ukázkou deskovité až kvádrovité odlučnosti.

Druhý čedičový lom Hřebečná najdete přímo na naučné stezce Hřebečná – Ryžovna, která u něj končí. Lom připomíná kamenné varhany, které se vytvořily smršťováním lávy při jejím chladnutí.

Lom Hřebečná patří ke Geoparku Egeria, který je součástí Česko-bavorského geoparku.

Lom Hřebečná se nachází na jižní straně přírodní rezervace. K lomu se dostanete, pokud pokračujete dál po silnici směrem k Hřebečné. Cesta je mírně z kopce.

Po levé straně míjíte bývalé objekty Hřebečné a kousek pod nimi už odbočujete doprava na naučnou stezku, která vás po pár metrech zavádí k lomu. Od odbočky k PR Ryžovna je to jen necelých 300 metrů a dostanete se sem i s kočárkem nebo na kole.

Další čedičový lom se nachází nedaleko Rotavy – psali jsme o něm více v článku o Bublavě a západní části Krušných hor.

Červená jáma a občerstvení U Červené jámy

Nedaleko PR Ryžovna najdete Červenou jámu, největší českou propadlinu po důlní činnosti. Jen pár metrů od ní se můžete najíst u pohádkového občerstvení U Červené jámy.

Většinu lidí najdete právě u občerstvení. 🙂 Ale na jejich obhajobu – Červená jáma je obehnaná plotem kvůli bezpečnosti, takže z ní není moc vidět.

Občerstvení U Červené jámy je otevřené každý den kromě pondělí v čase 10:00–17:00. O svátcích je otevřeno vždy.

Kudy k dolu Červená jáma a k občerstvení U Červené jámy?

Pokud je vaším výchozím bodem PR Ryžovna, vydáte se od lomu Hřebečná po naučné stezce Hřebečná z kopce.

Uvidíte maringotku s občerstvením, kde odbočíte. Procházíte krásnou horskou stezkou kolem štoly Bílé holubice, přístřešku Uhlákovo až k dolu Červená jáma.

Od lomu je trasa dlouhá cca půlhodinu. Nenáročná a ideální i pro děti (ne pro kočárky). Zde jsme vyznačili mapu trasy.

Oblíbenější a o poznání kratší trasa vede od rozcestníku Bludná (kousek nad Horní Blatnou), kde je bezplatné parkoviště (za hezkého počasí bývá brzy plno). Cesta je dlouhá 1,2 km po široké, rovné a štěrkovité cestě. Zde přikládám odkaz na trasu.

Více informací o Krušných horách

Zde jsou tipy na výlety a turistické trasy, kam v Krušných horách, nebo se inspirujte naším itinerářem na 5 až 7 dní v Krušných horách. V tomto článku najdete více tipů pro Boží Dar a okolí Klínovce.

Hledáte klidnější oblast, než je Boží Dar a okolí? Pak by se vám mohlo líbit v okolí Bublavy, na úplném západě Krušných hor. Krásně je také v okolí Měděnce v centrální části Krušných hor nebo v Abertamech asi 10 minut autem od Božího Daru.

Kousek pod Božím Darem se pak nachází Jáchymov, jedno z nejzajímavějších míst v okolí.