Turistika na Sardinii: 8 tipů na nejkrásnější trasy (+ mapa a užitečné tipy)

Chystáte se na Sardinii a místo ležení na pláži vás lákají strmé útesy, hluboké kaňony a zapomenuté pastýřské stezky? Sardinie je pro pěší turistiku jako stvořená, ale dokáže být i zrádná. Terén je zde často drsný, značení sporadické a slunce neúprosné.

Najdete tu vše od nenáročných procházek podél tyrkysového pobřeží až po náročné treky v divokém pohoří Supramonte. V tomto článku vám ukážeme nejlepší turistické trasy a poradíme, na co si dát pozor, aby vás na cestě nic nepřekvapilo.

Sepsali jsme pro vás všechny důležité detaily: kde zaparkovat auto, jaká je aktuální otevírací doba soutěsek a kolik stojí vstupné. Nechybí ani ověřené tipy na ubytování, kde si po náročném dni můžete odpočinout u bazénu nebo si dopřát skleničku místního vína s výhledem na hory.

Praktické tipy před turistikou na Sardinii

• Půjčení auta: Veřejná doprava na Sardinii (autobusy ARST) sice funguje, ale spojuje především města. Auto vám dává navíc svobodu vyrazit v 6 ráno, abyste na stezce byli první. Zde jsme sepsali více informací o půjčení auta na Sardinii a na dalším odkazu se pak můžete podívat, jaká auta jsou k dispozici ve vašem termínu.
• Cesty a řízení: Cesty do vnitrozemí jsou jedna velká serpentina. Jsou v dobrém stavu, ale úzké. Občas vás překvapí také stádo ovcí nebo koz přímo na cestě.
• Značení tras: I když narazíte na značení, cesta se může v hustém porostu snadno ztratit. Vždy se vyplatí mít v záloze stažené offline mapy (např. Mapy.com).
• Voda: Na většině tras (zejména v oblasti Supramonte) nenajdete žádné prameny pitné vody. V létě slunce pálí a stínu je minimum. Zvlášť v sezóně jsou 3 litry vody na osobu naprostou nutností.
• Terén a obuv: Cesty k nejkrásnějším zátokám jsou plné volných kamenů a ostrých vápencových skal. Nutností jsou pevné boty s dobrou podrážkou (i když jdete třeba k hůře přístupným plážím).
• Ochrana před sluncem: Na pobřežních trecích (třeba na severu u Capo Testa) není skoro žádný stín. Makchie (místní nízký porost) sahá maximálně po pás. Klobouk a vysoký faktor opalovacího krému se tady určitě hodí.

Další informace o počasí, srážkách a kdy je nejlepší doba pro turistiku na Sardinii najdete na konci článku.

Turistika na Sardinii: Nejlepší trasy + podrobný popis

1. Cala Goloritzé

• Náročnost: Střední. Nejde o délku, ale o převýšení a terén.
• Vzdálenost a čas: Cesta tam měří 3,6 km a trvá zhruba 1 až 1,5 hodiny. Cesta zpět do kopce vám v horku zabere kolem 2 hodin.
• Převýšení: Počítejte s pořádným sešupem (a výšlapem) – rozdíl je kolem 500 výškových metrů.
• Povrch: Stezka je dobře značená, ale kamenitá. Nutností je uzavřená obuv s dobrou přilnavostí, určitě ne v žabkách nebo sandálech.
• Zázemí: Na pláži není nic. Vezměte si aspoň 2 litry vody na osobu a jídlo na celý den. U parkoviště je pak občerstvení.
• Mapa: Trasa ke Cala Goloritzé

Pokud máte čas jen na jeden výšlap k moři, musí to být Cala Goloritzé. Tato pláž s ikonickou 140 metrů vysokou skalní věží Aguglia (Punta Caroddi) je národní památkou a jedním z nejkrásnějších míst na Sardinii.

Lodě sem mají přísný zákaz vjezdu až ke břehu (kotví 300 m od pláže), takže jediný způsob, jak si ji užít zblízka, je po svých.

V roce 2025 byla dokonce vyhlášena nejkrásnější pláží světa, což v roce 2026 znamená jediné: bez přípravy se tam nedostanete.

Pláž je tvořena malými bílými oblázky (ne pískem), voda je tu neuvěřitelně průzračná a studenější než jinde kvůli vyvěrajícím podmořským pramenům.

Praktické informace

• Výchozí bod: Náhorní plošina Su Golgo nad městečkem Baunei. Nahoru vede užší, ale dobře udržovaná silnice. Ke konci pak jedete cca kilometr po zpevněné štěrkovité cestě, ale je dobře sjízdná i menším autem.
• Parkování: Auto necháte u kempu a občerstvení „Su Porteddu“. Je to velká hliněná plocha, kde v rámci vstupného máte i hlídané parkoviště.
• Vstupné: Poplatek 7 € pro všechny nad 6 let, parkování v ceně. Psi mají na pláž zákaz.
• Rezervace: Kapacita pláže je omezena na pouhých 250 osob denně. Rezervaci si musíte udělat přes aplikaci nebo web Heart of Sardinia, a to nejdříve 72 hodin předem. Místa mizí rychle. Po rezervaci obdržíte QR kód, který před vstupem na stezku naskenujete.
• Kdy je nutná rezervace: Rezervace je povinná od dubna do října. Po zbytek roku se za návštěvu pláže neplatí, ale mimo toto období je pak uzavřený kemp s parkovištěm. Stezka je otevřená v čase 7:30–17:00. Je potřeba dorazit do 10:00, později vás už k pláži nepustí.
• Kdy navštívit: Na pláži není žádný bar ani stín. Slunce se do útesů opírá celé dopoledne, ale už kolem 15:00–16:00 (podle měsíce) padne na celou pláž stín. Vyrazte co nejdříve ráno, abyste si užili slunce i klid před největším náporem.

2. Gola di Gorropu

• Náročnost: Střední (kvůli převýšení při cestě zpět)
• Vzdálenost a čas: Cca 1 až 2 hodiny v jednom směru (podle zvolené trasy).
• Povrch: Kamenitý terén. Uvnitř kaňonu se pohybujete po velkých balvanech.
• Zázemí: Kousek od vstupu do kaňonu je pitný pramen a tůně, kde se můžete zchladit. Žádné občerstvení přímo u soutěsky není.

Z pláží se přesuneme do vnitrozemí, kde je Sardinie drsná a divoká. Silnice se tu klikatí mezi horami, kde se střídají borovice, skály a suchá země.

Právě tady leží jeden z nejkrásnějších přírodních divů ostrova – kaňon Gola di Gorropu. Skalní stěny tu padají kolmo až 500 metrů do údolí a mezi nimi protéká sezónní říčka Flumineddu.

Samotný vstup do úzké části kaňonu je zpoplatněný. Tady se pak stezka dělí na tři úrovně (zelená, žlutá, červená), které na sebe navazují a jsou čím dál obtížnější. Nemusíte jít celou trasu, ale pokud ano, počítejte cca 1,5 hodiny.

Terén je kamenitý a v létě tu bývá horko – voda, pokrývka hlavy a pevné boty jsou nutnost (i mimo sezónu). Kousek od vstupu do kaňonu je pak pitný pramen a jsou tu menší tůně, kde se můžete zchladit.

Praktické informace

• Vstupné: 6 €, děti (6-17 let) 4 €. Platí se až u vstupu do soutěsky a přijímají pouze hotovost.
• Otevírací doba: Obvykle 10:00–14:45 (opuštění kaňonu do 15:30).
• Vybavení: Voda a pevné boty jsou nutnost i mimo hlavní sezónu.
• Úrovně náročnosti: Samotná stezka uvnitř kaňonu se dělí na tři zóny: zelenou (zvládne každý), žlutou a červenou (pro zkušené s vybavením). Celá běžně přístupná trasa zabere cca 1,5 hodiny.

Jak se dostat do kaňonu Gorropu

Máte na výběr dvě hlavní cesty, které se liší náročností:

Trasa z průsmyku Genna ‘e Silana

Nejkrásnější trasa začíná v průsmyku Genna ‘e Silana, kde můžete zdarma zaparkovat. Odtud vás čeká sestup ke kaňonu, při kterém se můžete kochat výhledy do údolí a na okolní hory.

Jakmile přijdete ke vstupu do soutěsky, je tu pokladna, kde se vás zeptají, zda budete chtít jen vstupenku do kaňonu nebo také zpáteční odvoz jeepem (za příplatek 18 €). Jen pozor na to, že jeep vás nevyzvedne přímo u soutěsky. Musíte pak jít cca 45 minut k nástupnímu bodu, kde vás jeep nabere (cesta je ale nenáročná).

Pokud se vracíte po svých, počítejte jen s tím, že zpět je to pořádný kopec (převýšení 700 metrů, výstup cca 2 hodiny). Na celou trasu se můžete podrobně podívat zde – mapa trasy do kaňonu Gorropu.

Trasa z údolí Oddoene

Tato varianta je výrazně méně náročná na převýšení, a proto je oblíbená u rodin nebo těch, kteří si chtějí ušetřit kolena. Auto necháte na placeném parkovišti u mostu Ponte Sa Barva. Odtud vede cesta víceméně po rovině podél řeky Flumineddu.

Celý výlet z této strany zabere i s prohlídkou kaňonu zhruba 4 až 5 hodin pohodové chůze. Přikládám mapu trasy ve směru z údolí Oddoene.

3. Archeologický park Tiscali

• Náročnost: Středně náročná trasa. V první části trasy vás čeká strmé stoupání a místy náročnější terén, ale nic hrozného.
• Vzdálenost a čas: Cca 1,5 hodiny nahoru, celkem si na výlet vyhraďte kolem 4 hodin na celý okruh.
• Povrch: Hodně kamenitý, vápencové suťovisko. Cesta se často mění a klikatí, pevné boty jsou nutnost.
• Zázemí: Na vrcholu u vstupu do jeskyně je stanoviště s hlídačem, po cestě není vůbec nic.
• Mapa: Okružní trasa na Monte Tiscali

I když Sardinie není tak známá svými památkami, v archeologickém parku Tiscali uvidíte, jak dalece její historie sahá. Jedná se o pozůstatky nuraghové vesnice ukryté v obrovské propadlé jeskyni (dolině) na samotném vrcholu hory Tiscali.

Zvenku neuvidíte vůbec nic. Až když vstoupíte úzkou skalní rozsedlinou dovnitř, otevře se před vámi oblast s vlastním mikroklimatem a malým lesem.

Vesnice byla postavena uvnitř jeskyně ve tvaru komolého kužele. Původně šlo o uzavřený podzemní prostor, ale přibližně před 35 až 40 tisíci lety se jeho klenba v důsledku posunů zemské kůry zřítila. Vznikl tak unikátní prostor, který postupem času osídlila flóra a vznikl zde malý les.

Uvnitř uvidíte základy kamenných chýší osídlených od doby bronzové až po raný středověk. Fascinující je hlavně to, jak dokonale byla vesnice maskovaná – z údolí ji nebylo možné spatřit.

Jak se dostat do archeologického parku Tiscali

Výchozím bodem je údolí Lanaitho (za městem Oliena). Z Olieny pojedete směr pramen Su Gologone a dál do údolí. Posledních 6–7 km je nezpevněná cesta, kterou s opatrností projedete i běžným autem. Můžete jet, dokud vám to cesta dovolí a pak zaparkovat pod stromy. Je tu také vyhrazené parkování (zdarma), ale dá se jet ještě o kousek dál.

Ideální je jít trasu jako okruh. Nahoru se vydejte po cestě 409B, dále po 410 (pozor, neplést s 410A, která odbočuje kousek předtím) až k Tiscali. Zpět se pak vrátíte kombinací cest 481, 411 a 409B.

Rozcestníky jsou na místě a cesty jsou značené, takže pokud se držíte těchto čísel, nemůžete minout. V sezóně tu sami nebudete, ale signál kolísá, tak si raději trasu stáhněte do offline map předem. Nebo si zapište trasy, po kterých půjdete.

Časově počítejte na celý okruh cca 2,5 hodiny, ale se zastávkou v Tiscali a kocháním se výhledy tu strávíte cca 4 hodiny. První část je náročnější, ale ty výhledy vám to vynahradí. Druhá část trasy je nenáročná.

Praktické informace pro návštěvu Tiscali

• Vstupné: 6 €, snížené 3 €. Pouze hotovost.
• Otevírací doba: Leden až duben a listopad až prosinec 9:00–17:00, květen až říjen 9:00–18:00.
• Vybavení: Minimálně 2–3 litry vody na osobu. Po cestě není žádný pramen ani stín.

Tip: Pokud máte stejně jako my rádi autentická místa, kde lépe poznáte, jak se v dané lokalitě žije, zastavte se na oběd u pastýře Gionaty. V jednom z článků jsem zmínila, že Sardinci se nám zdají ještě o chlup milejší než Italové… a tady to hodně pocítíte.

Můžete ochutnat vlastnoručně vyrobené sýry a uzeniny nebo si dát k obědu guláš z divočáka a ochutnat více z místní kuchyně. Pokud vás zajímá víc, mrkněte na jeho Instagram. Na mapě jsem vyznačila také přesnou polohu.

4. Parco di Porto Conte

• Náročnost: Snadná až střední (podle zvolené trasy)
• Vzdálenost a čas: Cca 2–3 hodiny (podle toho, jak moc se budete kochat)
• Povrch: Zpevněné hliněné cesty v placených zónách, v neplacených částech u útesů počítejte s kamenitým vápencem a suťoviskem.
• Zázemí: U majáku (Capo Caccia) je bar a toalety. V placených zónách (Punta Giglio, Casa Gioiosa) je zázemí, na divokých stezkách není nic.

Celý poloostrov Capo Caccia je vápencový obr, který jako hradba chrání záliv u Alghera. Většina turistů sem přijede jen k majáku, sejde 654 schodů do Neptunovy jeskyně a zase odjede. To je ale obrovská škoda.

Ty nejlepší výhledy a skutečný klid najdete na stezkách, které vedou po hraně útesů vysoko nad mořem. Celá oblast je součástí přírodního parku Porto Conte.

Vstup do Parco di Porto Conte

Park Porto Conte funguje jako tzv. Ecomuseo. Příroda jako taková je zdarma, ale za vstup do „vylepšených“ zón s upravenými stezkami, muzei a vojenskými památkami se platí.

• ZDARMA: Pokud se vydáte k jeskyni Grotta delle Brocche Rotte nebo k vyhlídkám přímo nad Neptunovou jeskyní, neplatíte nic.
• PLACENÉ ZÓNY: Vstupné potřebujete pro vstup na Punta Giglio, do lesní rezervace Le Prigionette (odkud se jde k vyhlídce Cala Barca) nebo do muzea v bývalé věznici Casa Gioiosa.

Tip: Pokud jste v Algheru na víc dní, můžete si koupit za 12 € neomezenou vstupenku. Platí pro všechny tyto zóny a můžete se do nich v rámci dovolené vracet. Na oficiálních stránkách najdete podrobné informace.

Z Alghera je to autem jen 20 minut (nebo autobusem), takže je to ideální místo, kam si „odskočit“ na procházku.

Co navštívit v Parco di Porto Conte

Grotta delle Brocche Rotte (Zdarma)

Tato jeskyně je ve skutečnosti menší skalní okno. Cesta k ní začíná u Belvedere Foradada (bezplatné parkoviště kousek před koncem silnice) a trvá asi 20 minut.

Je to trochu do kopce a po kamenech, ale ten výhled z vnitřku jeskyně ven na modré moře a útesy je podle nás jeden z nejlepších na celé Sardinii. A není tu moc lidí, protože většina lidí zůstane na vyhlídce přímo u parkoviště.

Zde jsem vyznačila trasu v mapě.

Punta Giglio (Placené)

Tento výběžek leží na opačné straně zálivu než maják. Jsou tu široké, pohodlné cesty (vhodné i pro terénní kočárky) a pozůstatky vojenských opevnění z druhé světové války.

Trasa je dlouhá necelou hodinu, ale klidně tu můžete strávit více času a projít si i ostatní stezky. Míst na zaparkování není mnoho, ale mimo sezónu problém nebude.

Cala Barca a Le Prigionette (Placené)

Pokud hledáte klid v lese, vyrazte do zóny Le Prigionette. Cesty vás dovedou až k vyhlídce na skalnatou zátoku Cala Barca.

Cestou můžete potkat volně žijící koně, jeleny nebo vzácné albínské oslíky.

Trasa je dlouhá 5,5 km, nenáročná a vhodná i pro děti. Stezek je tu ale více, takže tu snadno strávíte celý den.

Praktické informace

• Vstupné: Vstup k Grotta delle Brocche Rotte je zdarma. Jednorázový vstup do parku vyjde na 9 € a 12 € s platností 1 rok.
• Otevírací doba: Placené zóny a infocentra mají otevřeno od 10:00. Stezka ke Grotta delle Brocche Rotte je přístupná bez omezení.
• Pozor na vítr: Pokud fouká Mistral, útesy Capo Caccia jsou v první linii. Poryvy mohou být nebezpečné, tak se v takové dny držte dál od hrany srázu.

Plánujete si půjčit auto na místě? My jsme rezervovali na Discovercars.com – mají větší výběr, přehledné podmínky a lepší ceny než přímo na místě.

5. Cala Luna z pláže Cala Fuili

• Náročnost: Střední – terén je nerovný, ostré kameny, místy po skalách.
• Vzdálenost a čas: Cca 6 km jedním směrem. Počítejte kolem 2 hodin cesty tam a 2 hodin zpět (i když mapa ukazuje něco jiného, reálně je ta trasa delší).
• Povrch: Klasický sardinský mix – kameny, prach, kořeny, určitě je potřeba koukat pod nohy. Výhledů po cestě moc není, takže vás to aspoň nerozptyluje od koukání pod nohy. S menšími dětmi bych trasu určitě nešla.
• Zázemí: Na Cala Luna je přes léto v provozu bar (ceny jsou vyšší). Na samotné stezce není nic.
• Mapa: Trasa z Cala Fuili na Cala Luna

Cala Luna je jednou z nejoblíbenějších pláží Sardinie díky svým obrovským jeskyním, které ústí přímo na písek. Jsou to v podstatě přírodní katedrály, kde je i v tom největším poledním žáru příjemný chládek.

Ten pohled z temné jeskyně na zářivě tyrkysové moře je přesně ten záběr, kvůli kterému sem míří tolik lidí. Až na ten bordel, co tu po sobě nechávají jiní návštěvníci. 

Většina turistů se sem nechá dovézt výletní lodí z Cala Gonone, ale dostat se sem dá také po svých. Stezka vás vede vysoko nad mořem, skrz makchii a vápencové skalní brány.

Výhledů po cestě moc není, takže pokud hledáte spíše panoramatickou stezku podél pobřeží, za chvíli si představíme lepší adepty.

Jak se dostat ke Cala Luna

Cesta začíná tam, kde končí asfaltové silnice z Cala Gonone – u pláže Cala Fuili.

Zaparkovat musíte podél silnice nad pláží Cala Fuili. Parkování je úzké a v sezóně bývají místa obsazená už v 9 ráno. Parkuje se na krajnici.

Dávejte si jen pozor, abyste nenechali auto tam, kde je plná čára nebo zákaz. Musíte se vejít za bílou čáru a nepřesahovat na silnici, jinak riskujete pokutu.

Proto se vyplatí přijet opravdu brzy ráno (klidně v 7:00 až v 7:30), abyste získali ta nejbližší místa, která jsou zároveň trochu širší a dá se sem dobře vejít. A proto se určitě na Sardinii hodí menší auta. 

Poté sejdete po schodech dolů na pláž, přejdete její oblázkové koryto a na druhé straně začnete stoupat do kopce.

Praktické informace

• Vstupné: Za samotnou stezku ani vstup na pláž se neplatí.
• Otevírací doba: Volně přístupné 24/7.
• Voda: Minimálně 2 litry na osobu. Cesta je sice částečně krytá stromy, ale hodně času jdete také přímo na slunci.
• Kdy navštívit: Pokud chcete mít jeskyně na Cala Luna jen pro sebe (a bez desítek lodí v pozadí), buďte na stezce už v 7:30 ráno. První výletní lodě připlouvají kolem 10:00 a klid rázem končí.

Tip: Pokud se vám nechce šlapat zpět stejnou cestou, můžete si přímo na pláži Cala Luna koupit lístek na loď, která vás zaveze zpět do přístavu v Cala Gonone. Odtud se ale musíte k autu u Cala Fuili dostat buď pěšky (cca 3 km po silnici), nebo místním taxi/busem.

6. Punta La Marmora

• Náročnost: Nízká obtížnost
• Vzdálenost a čas: Z dolní stanice Bruncu Spina počítejte cca 11 km tam i zpět (4–5 hodin čistého času), převýšení 300 m. Pokud půjdete od bývalé chaty S’Arena, cesta je delší (15 km tam i zpět, převýšení 400 m). 
• Povrch: Kamenité a hliněné cesty, hřebenové stezky.
• Zázemí: Na trase nic není a vše si musíte vzít s sebou.
• Mapa: Výstup na Punta La Marmora

Chcete se podívat na Sardinii z nejvyššího bodu? Pak musíte vyrazit na Punta La Marmora v pohoří Gennargentu.

Tady vypadá krajina spíše jako ve Skotsku nebo na hřebenech Krkonoš. Jsou to holé, větrem ošlehané hřbety, kde se i v květnu může držet sníh a kde místo turistů potkáte spíše divoké koně.

Na vrcholu stojí velký kříž a za jasného počasí uvidíte v podstatě celý ostrov – od východního pobřeží až po hory na západě. Je to jedno z mála míst na Sardinii, kde vás neruší motory člunů ani davy turistů.

Oblast Gennargentu je navíc domovem muflonů a dravých ptáků. Pokud vyrazíte brzy ráno (kolem 7:00), máte větší šanci, že na ně narazíte přímo na stezce. Na koho ale narazíte určitě, a to v jakoukoli denní hodinu, jsou krávy. 

Praktické informace

• Výchozí bod: Nejoblíbenější je trasa od horského střediska Bruncu Spina (kde je i bývalá sjezdovka) nebo z parkoviště S’Arena. V obou případech je parkování zdarma a nahoru vedou úzké asfaltové cesty. 
• Počasí a vybavení: I když je u moře 30 stupňů, nahoře fouká chladnější vítr a teplota může být o několik stupňů nižší. Určitě se hodí i v létě pro jistotu přibalit vrstvu navíc.
• Voda: Na hřebenech nenajdete žádný stín ani prameny. Minimálně 2 litry vody jsou nutnost.

7. Selvaggio Blu

Pokud hledáte absolutní vrchol toho, co můžete na Sardinii (a v celé Evropě) pěšky zažít, pak je to Selvaggio Blu. Tato trasa se táhne podél pobřeží zálivu Orosei, zhruba od Pedra Longa až po Cala Sisine.

Není to ale klasická turistická stezka. Jedná se o pětidenní až sedmidenní expedici, která kombinuje náročný treking, slaňování útesů a lezení po skalách. My jsme tuto trasu nešli, ale v našem seznamu určitě nemůže chybět, pokud hledáte náročnější turistiku.

• Náročnost: Stezka není pro turisty, ale pro zkušené lezce nebo lidi s horským průvodcem.
• Vzdálenost a čas: Cca 40–50 km rozdělených do 5 až 7 dní.
• Povrch: Ostrý vápenec, neprostupné křoví (makchie), skalní stěny a suťoviska.
• Zázemí: Nulové. Na trase nejsou žádné chaty, prameny vody ani signál. Vše si nesete s sebou, nebo vám jídlo a vodu musí doplňovat loď z moře.

Můžete jít pouze jedním směrem a nést si s sebou lano na slanění jedné soutěsky. Obsahuje 2 krátké lezecké “vložky”, kdy je nutné ovládat alespoň základy lezení.

Na trase bývá problém jednak orientace, omezené možnosti záchrany v případě zranění a nedostatek pitné vody (zdroji vody jsou kapající voda ze stropů jeskyní apod.). Z tohoto důvodu se nedoporučuje jít v létě, neboť jsou často i tyto omezené zdroje vody vyschlé.

Pokud to ale zvládnete, odměnou vám bude krásný skutečně dobrodružný trek po útesech.

Selvaggio Blu je unikátní v tom, že vás nepustí z útesů dolů k moři (pokud zrovna neslaňujete na pláž, kde budete spát). Celou dobu se pohybujete v divočině, kde se dříve pohybovali jen pastýři koz a sběrači dřeva.

Více inspirace: Zde jsou naše tipy na nejlepší místa, co navštívit na Sardinii (včetně mapy a praktických tipů).

Nenáročná část Selvaggio Blu

Pokud chcete nasát atmosféru Selvaggio Blu, ale nemáte v plánu slaňovat padesátimetrové útesy, vyrazte na její úvodní úsek.

Tato trasa začíná na neplaceném parkovišti u ikonické skalní věže Pedra Longa a je dlouhá 2,7 km. Časově zabere asi 1,5 hodiny v jednom směru.

Nejprve stoupáte, poté klesáte a pak je už stezka rovinatá. Po cestě můžete sejít také k malým kamenným a oblázkovým plážím, kam je ale horší přístup.

Z Pedra Longa k Santa Maria Navarrese

• Náročnost: Nenáročné
• Vzdálenost a čas: 4,5 km (jeden směr), časově kolem 1,5 hodiny velmi klidným tempem i s focením. Zpět se vracíte stejnou trasou.
• Povrch: Ušlapaná hliněná stezka s kameny. Žádné lezení, žádné řetězy, jen klasický nerovný sardinský povrch.
• Zázemí: V Santa Maria Navarrese je vše, u Pedra Longa je občerstvení a parkoviště. Po cestě mezi těmito body není nic.
• Mapa: Trasa ze Santa Maria Navarrese k Pedra Longa

Druhou možností je vyrazit od parkoviště na druhou stranu, kde stezka spojuje městečko Santa Maria Navarrese s ikonickou skalní věží Pedra Longa.

Za nás je tahle trasa spolu se Selvaggio Blu jednou z nejkrásnějších turistických tras na Sardinii. Není tak známá jako trasa ke Cala Goloritzé nebo Cala Luna, ale výhledy jsou mnohem lepší.

Stezka se vine po úbočí hor vysoko nad mořem a celou dobu máte před očima neuvěřitelně modrou hladinu a v dálce špičatý vrchol Pedra Longa.

Cesta je sice kamenitá a občas vás čeká mírné stoupání, ale je přehledná a technicky bezpečná. Můžete jít také v opačném směru, kde je na začátku parkoviště.

Praktické informace

Trasa v jednom směru trvá zhruba 1,5 až 2 hodiny. I když je to “lehká” varianta, slunce pálí a stínu je minimum, takže láhev vody je určitě potřeba.

Doporučuji zaparkovat u Pedra Longa, kde je bezplatné parkoviště. Spousta lidí se jde podívat jen na výhled a dál nepokračuje, takže se tu auta dost točí. Jen pozor na cestu sem, protože silnice je místy docela strmá se sklonem až 20 %.

Cesta je dobře viditelná a značená, ztratit se v podstatě není kam, protože jdete stále po vrstevnici mezi horou a mořem.

8. Cammino Minerario di Santa Barbara

Pokud hledáte něco víc než jen jednodenní výlet, tohle je “sardinské Camino”. Trasa tvoří 500 km dlouhý okruh v jihozápadní části ostrova (oblast Sulcis-Iglesiente-Guspinese).

Je rozdělena do 30 etap a sleduje staré hornické stezky, kterými se dříve přepravovala ruda. A její popularita nejspíš od roku 2026 vzroste, protože byla vyhlášena komunitou Komoot jako dálková trasa s těmi nejlepšími výhledy.

Pokud jste šli Rybářskou stezku v okolí Costa Vicentina v Portugalsku, tato trasa by se vám mohla líbit. Zde je odkaz na oficiální web pro více informací.

• Náročnost: Variabilní (od lehkých úseků po náročné celodenní pochody).
• Povrch: Staré vozové cesty, mulí stezky, hliněné cesty a asfalt při průchodu vesnicemi.
• Zázemí: Na trase jsou speciální ubytovny pro poutníky (posadas), stačí mít poutnický pas (testimonium).
• Kdy vyrazit: Na jihozápadě jsou teploty o pár stupňů vyšší než na severu a stínu je na starých těžebních cestách minimum, proto bych se vyhnula létu. Ideální je duben až červen, kdy všechno kvete, ale ani podzim nebo zima nejsou špatné měsíce.
• Mapa: Oficiální trasa CMSB

Z Nebidy k pláži Masua

Ale protože ne všichni plánujeme jít vícedenní trek, máme také alternativu. O krásné výhledy ochuzení nebudete a snadno tento úsek projdete za půl dne. Můžete tu strávit klidně celý den, osvěžit se na pláži nebo navštívit zajímavosti v okolí.

Doporučuji začít v městečku Nebida. Auto nechte bezplatně na parkovišti u vyhlídky Belvedere di Nebida.

Než vyrazíte směr Masua, projděte si povalový chodník kolem útesu v Nebidě. Uvidíte odtud zbytky úpravny rudy Lamarmora, která visí přímo nad mořem.

Z Nebidy se vydáte po stezce značené CMSB (Cammino Minerario di Santa Barbara). Cesta vede po útesech a je přehledná. Kopírujete pobřeží, které je tu úplně jiné než na východě – dramatické, s barevnými skalami a zaoblenými kopci v zádech.

Stezka vás dovede až k pláži Spiaggia di Masua. Právě odtud je ten nejlepší výhled na Pan di Zucchero (v překladu Cukrová homole). Kousek odtud se nachází i slavný vstup do dolu Porto Flavia.

K pláži Masua se sice dá dojet autem (je tam placené parkoviště), ale přišli byste o ty nejlepší vyhlídky. Po cestě jsou i malé odbočky, odkud jsou výhledy ještě o chlup lepší.

• Čas a náročnost: Trasa z Nebidy až na pláž Masua zabere zhruba 1,5 hodiny (jedna cesta). Převýšení je jen lehké, chvíli nahoru a chvíli dolů, zvládne to i průměrný turista.
• Občerstvení a zázemí: Na pláži Masua najdete bary a občerstvení.
• Mapa: Trasa z Nebidy ke Spiaggia di Masua

Kdy vyrazit za turistikou na Sardinii

Ostrov má specifické mikroklima – zatímco u moře může být příjemně, v pohoří Gennargentu může foukat ostrý vítr nebo ležet mlha. Proto se vyplatí trochu plánovat, než vyrazíte za turistikou na Sardinii.

• Duben až červen: Pro mě osobně nejlepší doba. Všechno kvete, makchie krásně voní a prameny v horách ještě nevyschly. Teploty se pohybují mezi 20–25 °C. Dny se prodlužují a světlo je skvělé na focení.
• Červenec až srpen: V horách a na otevřených útesech (jako Capo Testa nebo Bosa) může být přes 35 °C. Pokud v tuto dobu vyrážíte, je dobré být na stezce v 6:30 ráno. Po 11. hodině už je slunce neúprosné a stín na většině treků není.
• Září až říjen: Moře je vyhřáté, davy turistů jsou pryč a teploty klesají k příjemným 24 °C. Pozor jen na to, že dny se už krátí a v kaňonech (jako Gorropu) padá stín mnohem dříve.
• Listopad až březen: Skvělá doba pro pobřežní treky u Alghera nebo Cammino di Santa Barbara. V pohoří Gennargentu (Punta La Marmora) ale může v zimě sněžit.

Východy a západy slunce na Sardinii

Pokud se chystáte za turistikou na východní pobřeží (Cala Goloritzé, Cala Luna), východ slunce je nejlepší částí dne. Slunce vychází přímo z moře a barví vápencové útesy do růžova. Kolem 15. až 16. hodiny už tyto pláže padají do stínu vysokých skal.

Západní pobřeží (Alghero, Capo Caccia, Nebida) je králem západů. Sledovat slunce, jak zapadá do moře z útesů nad skálou Pan di Zucchero nebo u majáku na Capo Testa, je paráda. Žulové a vápencové skály v tuhle chvíli doslova hoří oranžovou barvou.

Půjčit auto nebo stačí veřejná doprava?

Upřímně, bez auta jste na Sardinii jako bez nohou. Autobusy sice jezdí, ale k nástupům na ty nejlepší turistické trasy vás většinou nedovezou. Pokud chcete mít svobodu vyrazit k Cala Goloritzé v šest ráno, bez auta to bohužel nepůjde.

Zde jsme sepsali podrobného průvodce pro půjčení a řízení auta na Sardinii.

Sardinské silnice jsou specifické – ve vnitrozemí je to jedna zatáčka za druhou a cesty k parkovištím u treků jsou často jen prašné, s výmoly a odletujícími kamínky od aut.

Navíc se parkuje na hliněných pláccích nebo na krajnicích, kde se na vás klidně někdo natlačí nebo auto poškrábou okolní makchie.

Z toho důvodu se určitě hodí plné pojištění (online bývá levnější), abyste nemuseli řešit při vrácení auta každý škrábanec.

Doporučuji mít u sebe také hotovost pro natankování. V horách je sice dostatek čerpacích stanic, a i když většina už karty bere, sem tam se může najít výjimka. Tak abyste nezůstali viset někde v kopcích s prázdnou nádrží.

Pokud se teprve rozhodujete, kde si auto pronajmout, my jsme rezervovali na Discovercars.com – mají větší výběr, přehledné podmínky a lepší ceny než přímo na místě.

Kde se ubytovat na Sardinii

Sardinie je zrádná v tom, že na mapě vypadá všechno kousek, ale realita jsou nekonečné serpentiny, kde padesátikilometrový přejezd klidně zabere hodinu a půl. Nejlepší je ostrov “rozpůlit” a vystřídat dvě základny.

Východní pobřeží

Většina těch nejlepších treků se koncentruje na východním pobřeží kolem zálivu Orosei. Pokud chcete mít na dosah Cala Goloritzé, Gorropu i Tiscali, pro přespání jsou ideální městečka Dorgali nebo Baunei.

Z Dorgali je to kousek k moři do Cala Gonone, ale i kousek do vnitrozemí k horám. Baunei je zase ikonické město přilepené na skále. Je sice trochu náročnější na parkování a neustálé popojíždění do kopce, ale ty výhledy z teras u ranního kafe za to stojí.

Hotel S’Enis Monte Maccione – nenapadá mě lepší místo pro turistiku na Sardinii. Tento hotel se nachází v pohoří Supramonte, odkud můžete rovnou vyrazit po jedné ze stezek do hor. Nahoru sice vede pěkně klikatá cesta, ale udržovaná a dobře sjízdná. Samotné ubytování je útulné a za dobrou cenu. A je odtud nádherný výhled.

Hotel Pranos Turismo Rurale Cala Gonone – nově zrekonstruované ubytování s krásným výhledem na moře i okolní hory. Součástí je venkovní bazén i terasa. Hotel má skvělou výchozí pozici pro turistiku a výlety po východním pobřeží a do hor. 10 minut autem na pláž.

Západní pobřeží

Pokud vás lákají divoké útesy, jeskyně u Alghera nebo skalní město na Capo Testa, přesuňte se na druhou část dovolené na severozápad. Ideální základnou je buď přímo Alghero, které má skvělou atmosféru historického města, nebo sousední Fertilia. Odtud máte Capo Caccia skoro za rohem.

Pro milovníky totálního klidu je nejlepší jihozápad Sardinie. Tady doporučuji hledat ubytování v městečkách jako Iglesias nebo Nebida. Je to oblast, kterou masový turismus zatím trochu míjí, takže tu najdete mnohem víc příjemných penzionů za dobré ceny.

Agriturismo Porticciolo (Alghero) – ubytování v pokojích pro dva nebo samostatných vilkách se 2 ložnicemi, obklopené zelení a v pěší vzdálenosti od moře. Výborně tu vaří, parkování je zdarma a bude se tu líbit i dětem (hřiště, zvířata). Auto se hodí – v blízkosti Alghero, krásné písčité pláže (Porto Ferro, Mugoni) a skvělé místo pro turistiku.

Agriturismo na Sardinii

A pokud hledáte opravdový zážitek, vyzkoušejte alespoň na jednu nebo dvě noci agriturismo. Jsou to farmy rozeseté po vnitrozemí. Většinou tu výborně vaří z toho, co sami vypěstovali a je tu parádní klid.

Agriturismo Ticci (vnitrozemí) – z tohoto ubytování jsme byli nadšení. Útulné a tradičně zařízené, spousta květin, výborné jídlo, které si majitelé sami vyrábějí, zvířata a krásný výhled na okolní hory. Vede sem menší odbočka, ale i tak je velmi dobře dostupné. Pokud chcete poznat více z běžného života na Sardinii, tohle místo je skvělé. Navíc za dobrou cenu.

Agriturismo Cuile de Molino (severozápad) – rodinné agroturismo vhodné i pro rodiny s dětmi, výborná a domácí kuchyně, zvířátka a parkování zdarma. Skvělá poloha pro výlety na severu Sardinie (Capo Testa, Sassari, Alghero, krásné pláže s azurovou vodou).

Toto byly naše tipy na nejlepší turistické trasy na Sardinii. Na kterou trasu plánujete vyrazit? Máte dotaz? Rádi ho zodpovíme v komentáři níže. Šťastnou cestu!

Více informací o Sardinii

• Co navštívit na Sardinii – nejkrásnější místa a pláže, aktuální informace o vstupném, otevírací době a jak se tam dostat.
• Autem po Sardinii – podrobný průvodce řízením a půjčením auta (mýtné, tankování, ZTL zóny, lokality autopůjčoven a další tipy).
• Kde se ubytovat na Sardinii – podrobný přehled oblastí, tipy na nejlepší pláže a doporučené ubytování se skvělým poměrem ceny a kvality.

Shrnutí: Turistika na Sardinii